Rok na cestách (kara)vanem po Evropě

 1,982 počet zhlédnutí

Jaké to je rozhodnout se vše opustit a vyjet s (kara)vanem na cesty na celý rok?

Jmenuji se Naďa Tumpachová a jsem holka z karavanu – Caravan Girl. Žiji život svých snů. Trávím ho na cestách karavanem a pobývám na těch nejkrásnějších místech.

A přitom mě to stojí méně než normální život v Česku. K tomu dnes už vím, jak si na cestách přivydělat a to zhruba třikrát více než v Česku. Nejlepší na tom je, že mám spoustu volného času na vše, co mě baví, můžu si pobýt, kde chci a jak dlouho chci, aniž by mě něco limitovalo. (Přečtěte si Jak jsem se stala holkou z karavanu.)

Cestuji vanem spolu s mým mužem už tři roky. Z toho jsme celkově dva strávili na cestách. Obvykle jsme půl roku v zahraničí a půl roku doma. Tentokrát jsme se rozhodli vyjet na celý rok a strávit zimu v teplých krajích. Nyní se s vámi podělím o naše zážitky na roční cestě (kara)vanem.

Jak to začalo?

Jsem vášnivá cestovatelka. Vždycky jsem si hledala způsoby, jak cestovat. Studovala jsem přes Erasmus v mém milovaném Irsku. Po škole pracovala jako taneční animátorka na Rhodosu. Dělala jsem i delegátku v kempu v Itálii. Tam jsem chvíli bydlela v obytném přívěsu. Tehdy jsem zatoužila mít svůj vlastní karavan a cestovat si, kam se mi zachce.

O rok později se mi mé přání splnilo. Potkala jsem svého muže a zjistila jsem, že máme stejný sen, tak jsme se spolu vydali na cestu. Více o našem romantickém seznámení a našich začátcích si můžete přečíst na v článku Jak cestování (kara)vanem ovlivňuje vztahy. Také se tam dozvíte, jak to spolu dokážeme vydržet 24 hodin denně, 365 dní v roce na tak malém prostoru.

Vyrážíme na cestu

Na jaře 2018 jsme se vydali na cestu a rozhodli jsme se, že začneme na Slovensku. Máme totiž moc rádi přírodní termály a na Slovensku jsme jich pár našli. Dokonce jsme se v jedněch seznámili s moc milou kořenářkou, která nás obdarovala medem, medvědím česnekem, dále mastičkami a tinkturami. Nakonec nás pozvala do chaloupky uprostřed přírody. Na cestách je skvělé, že potkáte spoustu zajímavých a milých lidí, kteří vás i rádi pohostí.

Pobyt na Slovensku jsme se rozhodli zakončit v kempu s termálním koupalištěm, které bylo teplejší než ty přírodní. To byla jedna z dvou nocí za celý rok, kdy jsme přenocovali v kempu, jinak jsme celý rok spali nadivoko.

Poté jsme zamířili do Maďarska. Udělali si výlety po památkách, zajeli si do maďarských lázní a koupali jsme se ve velkém jezeře, které připomínalo Balaton.

Léto ve Francii

Přes léto jsme chtěli opět pracovat ve Francii. Takže jsme pomalu vyrazili přes Rakousko a Německo do Francie. My rádi děláme na cestách zastávky a výlety. Tím se nám cesta protáhla tak na týden.

Pracovní sezóna kvůli počasí začala později. Díky tomu jsme měli další měsíc k procestování Francie. Objevili jsme krásné jezero v lesích kousek od Paříže, kde byla písečná pláž a byly okolo i cyklostezky vedoucí na další pláže. Tentokrát jsme si na cesty s sebou vzali i kola, takže kromě koupání jsme to tam i projezdili.

Dále jsme zamířili na severozápad do Normandie, kde jsme navštívili snad nejznámější památku Mont Saint Michel, který se při přílivu mění na ostrov. Moc nejezdíme na rušná turistická místa, ale tahle památka stála za zhlédnutí.

Navštívili jsme kousek odtud i historické město St. Malo, známé jako město korzárů. Prohlédli jsme si tam i historickou loď.

Na cestách po Bretani jsme potkali dalšího spřízněného cestovatele s dodávkou, se kterým jsme pak dva týdny cestovali. Byl to mladý francouzský kluk, který se ukázal být šéfkuchařem. Díky němu jsme se naučili lovit kraby a připravovat je. Chutnají celkem dobře, jako surimi tyčinky.

Procestovali jsme celé pobřeží Bretaně, byli na různých opuštěných plážích a navštěvovali staré pevnosti.

Práce na cestách

Díky špatnému počasí jsme si nakonec našli jinou práci. Sbírali jsme rajčata ve skleníku. Já jsem je i třídila v chladničce, zejména historické druhy. Práce byla trochu fyzicky náročná, ale vše jsme bez problémů zvládali. Tropických dní moc nebylo, takže se rajčata sbírala ve skleníku dobře. Pracovalo se sedm hodin denně a mezitím jsme měli hodinu a půl přestávku na oběd.

Skvělým benefitem bylo, že jsme si mohli každý den odnést spoustu různých druhů rajčat a další zeleniny. Takže jsme zásobili jídlem i naše přátele dodávkáře, se kterými jsme byli na pozemku, který jim dal k dispozici jejich zaměstnavatel. Díky tomu jsme celé léto měli k dispozici pozemek poblíž vesnice, kousek od naší práce i nedaleko od oceánu.

Po práci jsme rádi jezdili na nedalekou pláž, kde byla Italská zmrzlinárna s 80 druhy zmrzlin včetně slané karamelové, camembertové či levandulové.

Večer se s přáteli grilovalo na pozemku, kde jsme si vytvořili i altánek s posezením, ohništěm a grilem.

Po dvou měsících práce ve skleníku jsme odjeli pár set kilometrů jižněji na jednu malou rodinnou vinici, kde jsme sbírali víno i minulý rok. Byli jsme skvělá parta, byla tam vždy rodinná atmosféra, skvělé místní bio víno a také jsme to měli i s výbornou domácí francouzskou kuchyní. Takže kromě svačinek přímo při práci jsme měli oběd o čtyřech chodech včetně francouzských sýrů, dezertů a neomezeně vína.

My moc vinaři nejsme, ale jejich víno nám moc chutnalo. Bylo to to nejlepší víno, které jsme kdy pili. Po skončení sběru jsme na oslavu měli jen pro nás pracovníky degustaci vín včetně vína za 134 euro za láhev.

Cesta na jih

S blížícím se podzimem jsme se vydali pomalu na jih. Udělali jsme si delší zastávku v našich oblíbených přírodních termálech v Pyrenejích. Pak jsme se jeli koupat ke Středozemnímu moři na jihovýchodě Francie. Ještě v říjnu bylo krásně teplo a dalo se koupat v moři. V listopadu už začala být zima, tak jsme vyrazili směr Španělsko.

Trable na cestách

Zní to vše až pohádkově, ale ani nám se nevyhnuly trable na cestách. Zvláště v našem prvním týdnu ve Španělsku se nám toho událo opravdu hodně.

Nejprve nám po cestě uletělo střešní okno. Když jsme přijížděli do Španělska, tak zrovna byla zima a hodně větrno. Už po cestě mi přišlo, že je trochu průvan. Když jsme dorazili na místo přespání, tak se kouknu nahoru a říkám mému muži „Ty už jsi stihl otevřít okno?“. Pak se podívám pozorněji a zjistím, že tam okno není, alespoň jeho většinová část.

Můj muž je naštěstí moc šikovný a zafixoval otvor provizorně igelitem. Další den jsme koupili materiál na opravu okna a vyrazili jsme k jezeru do hor okno opravit.

Jenže jsme tam jeli po nezpevněné části prudké horské cesty a bylo zrovna po slejváku. Takže jsme samozřejmě po cestě zapadli a celý den jsme řešili odtah auta. Naštěstí místní policisté byli moc milí a nápomocní, nějak jsme se s nimi byli schopni domluvit, byť to bylo v Katalánsku.

O pár dní později jsme dojeli na krásnou opuštěnou pláž na východním poloostrově Španělska. Tam se mému muži podařilo vyrobit nové okno pomocí laminátu. Zato v noci jsme měli nezvané návštěvníky. Začalo nám něco chroupat ve spíži. Byly to malé myšky. Další noc jsme vyrobili domácí pasti z PETek a díky nim se nám podařilo myšky pochytat. Další den už jsme odjeli bez nezvaných hostů.

Nakonec se po čase tomu člověk zasměje a na tyto zážitky pak nejraději vzpomíná.

Zima ve Španělsku

Procestovali jsme toho ještě opravdu hodně a máme spousty zážitků. Našli jsme krásnou, schovanou zátoku poblíž Cartageny, kde jsme byli na pláži sami a koupali se bez plavek.

Navštívili jsme ještě řadu zajímavých míst jako Cartagenu, také nejznámější památku Španělska – legendární palác Alhambra, objevili jsme i Rondu – město v horách na útesech a kousek poblíž i město orlů, nad kterým kroužilo zhruba dvanáct velkých orlů. Naše zážitky najdete podrobněji ve fotogalerii.

Koupali jsme se ve spoustě přírodních termálů. V jedněch jsme strávili i Vánoce a Silvestr. Samotné cestování v zimě a španělské Vánoce by vydaly na samostatný článek, na který se můžete do budoucna těšit na mém blogu.

Zbytek zimy jsme strávili na jihu u moře na Slunečném pobřeží a dělali si výlety na kole. Na jaře jsme se pomalu vydali směr server, jak začaly být ve Španělsku třicítky.

Naše zážitky najdete podrobněji ve fotogalerii. Rozklikněte si fotky:

Zažili jsme toho opravdu hodně a nelze to vše shrnout do jednoho článku. Určitě o našem cestování ještě několik článků napíšu.

Byl to nezapomenutelný rok a přála bych každému toto svobodné cestování aspoň jednou v životě zažít.

Své zkušenosti z cest sdílím v ebooku V obytňáku jako doma, kde  se můžete inspirovat vychytávkami a vybavit si svůj obytňák, abyste se v něm cítili jako doma na cestách krátkých i dlouhých. Naleznete v něm vše, co potřebujete vědět k cestování s obytňákem a to včetně osobních tipů a vychytávek, díky kterým jsme mohli takto cestovat celý rok, stálo nás to minimum a k tomu jsme byli plně soběstační.

Stáhněte si novou ukázku z ebooku s několika tipy.

PS: Tento článek vyšel v LIDOVKÁCH. V dalším článku na mém blogu se dozvíte, jaké to je vrátit se domů z cest po tak dlouhé době.

Pokud jsem vás inspirovala někam vyjet, tak aby se vám dobře balilo na cesty, tak jsem pro vás připravila Seznam na cesty s obytňákem, který vám pomůže sbalit se snadno a rychle bez toho, aniž byste na něco zapomněli. Najdete v něm nejen osobní věci jako oblečení a kosmetiku, ale také celé vybavení obytňáku včetně kuchyňského vybavení.

Chcete také vyjet na cesty na celý rok?

Právě vychází má další cestovatelská příručka o přípravách na dlouhodobou cestu, kde se dozvíte, co všechno je potřeba zařídit před odjezdem, na co si dát pozor, tipy jak ušetřit nejen v zahraničí a je doplněná o příběhy ze života.